Historie českého lázeňství

Historie českého lázeňství se začala psát již před mnoha sty lety. V průběhu staletí byly lázně vyhledávány mnoha významnými osobnostmi  společenského, kulturního a  politického života. Kolem vřídel vznikaly kolonády, altány a pavilony a tak k největšímu rozmachu  došlo v 18-20 století. V 19. století zaujaly zvláště koupele v uhličitých vodách a také užití rašeliny a slatiny a pitné kůry  některých minerálních vod. Tak se staly lázně  centrem kulturního a společenského života a získaly pojmenování SALONY  EVROPY, kde se sjížděla nejvybranější  klientela, včetně velikánů evropské kultury.

V 19. století zájem o lázeňství ještě vzrostl a to vše způsobil rozvoj lékařství a balneologie. Balneologie spolu s vodoléčbou se staly obory přednášené na universitě. Právě zmíněná vodoléčba byla doménou Vincence Priessnitze, jenž v roce 1829 založil Lázně Jeseník. Jeho metody léčby se používají dodnes. Po roce 1989 se rozšířila nabídka léčebných pobytů o pobyty relaxační a regenerační.

V dnešní uspěchané době navštěvují lidé lázně nejen z důvodů léčení, ale také velice často jako prevenci, k odpočinku a k načerpáních nových sil. Velkou úlohu hraje také krásná příroda, příznivé klima, do kterého jsou vesměs lázně zasazeny. Pro volné chvíle lázeňských hostů je připraveno mnoho kulturních a sportovních akcí a také výletů do blízkého okolí. To vše dohromady léčbu návštěvníků lázní ještě umocnuje.

Tradice českého lázeňství je tedy neodělitelnou součástí evropského kulturního dědictví a těší se velkého zájmu a vážnosti.

Kdo z nás by si nepřál  ztrávit  chvíle oddechu k relaxaci a k načerpání nových sil po prodělané chorobě a nebo po fyzickém a duševním vyčerpání organizmu. To vše je možno znovu nabýt pobytem v lázních. Vydejme se tedy společně na cestu po českých a moravských lázních. Zcela jistě najdeme právě vhodné pro naši léčbu a odpočinek.